Mnoho lidí zná nepříjemný a dráždivý zvuk skřípání zubů, který se obvykle objevuje v noci, když člověk spí. Charakteristické skřípání zubů obvykle trvá několik sekund nebo dokonce minut a opakuje se několikrát za noc. Člověk o svém nedostatku neví, dokud o něm nemluví někdo, kdo je poblíž. Ale po poučení se ne každý obrací na zubního specialistu s žádostí o odbornou radu a ošetření.
Pokud druhý den ráno zjistíte, že vás bolí hlava a máte křeč v čelisti, pak možná patříte k lidem, kteří trpí nemocí zvanou v medicíně bruxismus. Následky tohoto onemocnění jsou dosti nepříjemné, od bolesti a uvolňování zubů až po úplné obrušování některých oblastí zubů. V konečném důsledku může toto onemocnění zničit okolní kostní a dásní a způsobit problémy s temporomandibulárním kloubem.
Útoky bruxismu jsou doprovázeny zatínáním čelisti a skřípáním zubů, trvající od několika sekund do několika minut, opakující se několikrát za noc. Po cestě mohou být pozorovány další reakce těla, jako jsou problémy s dýcháním, změny pulsu a krevního tlaku atd. Bruxismus je nutné léčit, zvláště když se takové záchvaty stávají pravidelnými a častými. Samoléčba je prakticky bezpředmětná, nicméně u dětí může bruxismus bez speciální léčby vymizet.
Mechanismus vzniku bruxismu není dosud s jistotou objasněn, což jej činí ještě nepříjemnějším a proč vznikají obtíže v prevenci tohoto onemocnění.
Červi nebo nervy.
Mezi lidmi již dlouho existuje názor, že skřípání zubů ve snu není nic jiného než známka přítomnosti mikrobů v gastrointestinálním traktu, ale neexistují žádné vědecké důkazy, které by toto odůvodnění podpořily.
Názory vědců se různí, někteří se domnívají, že skřípání zubů ve spánku je jakýsi rudiment zděděný od našich vzdálených předků, takto si brousili zuby, jiní se domnívají, že příčinou je porušení hloubky spánku, jako např. somnambulismus, chrápání, noční můry. Většina vědců se ale stále shoduje na tom, že skřípání zubů vzniká v důsledku nadměrného přetěžování obličejových svalů, které se projevuje na pozadí nahromaděného stresu (podráždění, úzkost, vztek, napětí atd.). Velký vliv na broušení mohou mít i patologie stavby obličejového skeletu, různá onemocnění temporomandibulárního kloubu nebo absence některých zubů.
Vědci prokázali, že asi 15% světové populace trpí bruxismem, takže tuto nemoc nelze nazvat vzácnou. Toto číslo může být samozřejmě vyšší, protože si mnozí neuvědomují (zejména svobodní lidé), že mají tuto nemoc. Podle vědců se bruxismus vyskytuje častěji u dětí než u dospělých a v noci skřípe zuby téměř každé druhé dítě základního a předškolního věku. Krátkodobé (do 10 sekund) skřípění zubů přitom zažívají zcela zdraví dospělí a děti, které jsou v pozitivním emočním naladění. Takové chvilkové epizody nejsou vůbec známkou bruxismu, jsou jen reakcí na stresové situace zcela zdravého člověka.
Léčba Bruxismem
Úplné lékařské vyšetření je nutné právě tehdy, když se u dospělého náhle objeví příznaky bruxismu, který může v konečném důsledku vést k různým celkovým onemocněním, zejména epilepsii.
Volba léčby závisí pouze na příčině bruxismu. Proto pouze po zjištění příčiny a rozsahu poškození zubů bude zubní lékař schopen nabídnout léčbu:
- K ochraně zubů před třením zubaři doporučují nosit během spánku speciální chránič úst, který je vyroben podle tvaru a velikosti zubů pacienta. Mouthguard pomáhá vyrovnat se s bruxismem, ale neléčí ho.
- Protože hlavní příčinou bruxismu je každodenní stres, musíte se naučit relaxovat. Čtení knih, poslech hudby, procházky nebo koupele vám pomohou zbavit se stresu rychle a bez větší námahy. Chcete-li uvolnit obličejové svaly, které jsou unavené zatínáním zubů, můžete si na tváře přiložit teplý vlhký ručník. Pomocí psychologického poradenství se můžete efektivně naučit zvládat stres.
- Návštěva psychoterapeutických kurzů vám pomůže pochopit a rozvinout vaši schopnost efektivněji se vyrovnat s každodenními problémy života.
Následky bruxismu
Pokud bruxismus doprovází člověka dostatečně dlouho, může nemoc nakonec způsobit velmi vážné následky:
- Bolest hlavy
- malokluze
- Zvýšené opotřebení zubů
- Bolest a křeče obličejových svalů
- Patologie temporomandibulárního kloubu
- Zvýšená citlivost zubů
- Uvolňování zubů a jejich zlomeniny
Je také vhodné připomenout, že člověk trpící bruxismem může pociťovat poměrně vážné psychické potíže, jako je pocit nepohodlí a odcizení od lidí kolem sebe.
Když dítě začne nedobrovolně skřípat zuby v noci nebo ve dne (zažívá bruxismus), je určitě potřeba zkontrolovat, zda nemá červy, přesněji řečeno helminty. Zní to povědomě? Není to úplně tak. Zkrátka ne, tohle nejsou červi. Podle posledních studií nemá bruxismus s touto nemocí nic společného.
Co je bruxismus
Jedná se o mimovolní aktivaci žvýkacích svalů při napětí, která vede k zatínání a pohybu zubů vpřed – tím vzniká charakteristický zvuk skřípání a skřípání. Velmi nepříjemné a alarmující, zvláště pro rodiče.
Nejčastěji se vyskytuje ve spánku, ale příležitostně se vyskytuje i v bdělém stavu dítěte – v tomto případě může jít o jeden z příznaků neurologických onemocnění (zejména Rettův syndrom).
Jaký je mechanismus bruxismu?
Na tuto otázku neexistuje v literatuře přesná odpověď. Nejpravděpodobněji je mechanismus spojen s mikroprobuzeními během spánku (obvykle v hluboké fázi) a následnou aktivací autonomního nervového systému. Určitý vzorec motorické aktivity vzniká v důsledku mikroprobuzení, po kterém se zvyšuje aktivita žvýkacích svalů horní a dolní čelisti – a v důsledku toho skřípání zubů ve spánku.
Tyto útoky se objevují většinou ve skupinách trvajících od 3 do 15 sekund během mikroprobuzení.
Ve většině případů se tento příznak vyskytuje u malých dětí jako reakce na prořezávání zoubků, bolest uší, změnu prostředí, přetěžování během dne, konflikty a další psycho-emocionální okolnosti.
Bruxismus může být také spojen s určitými zdravotními stavy: dětská mozková obrna, porucha pozornosti s hyperaktivitou, epilepsie, gastroezofageální reflux a hypertrofie adenoidů.
Červi, či spíše helmintické napadení, nejsou v literatuře uváděni jako možná příčina skřípání zubů ve spánku. Navíc jeden z posledních článků přímo uvádí, že mezi bruxismem a červy není žádná souvislost.
Takže z vědeckého hlediska není důvod je podezírat u miminek, která si skřípou a skřípou zuby.
Jak zjistit
Tento problém lze velmi snadno diagnostikovat – pokud vaše dítě pravidelně nedobrovolně skřípe zuby v noci nebo ve dne, pak to může být ono. Z pochopitelných důvodů si malý pacient sám bruxismus nevšimne, protože v době, kdy se symptom projevuje, nejčastěji spí.
Podezření na bruxismus u dítěte může při běžném vyšetření kromě rodičů i lékař – pediatr nebo zubař. Tento příznak může být indikován patologickým otěrem zubní skloviny a odštípnutými zuby. Riziko bruxismu je vyšší u dětí s malokluzí.
Kdy jít k lékaři
Pokud dítě téměř každou noc skřípe zuby, stěžuje si na bolest v čelisti po ranním probuzení a/nebo při žvýkání, pak stojí za to ho vzít k zubaři, aby mohl posoudit stav zubní skloviny a kousnout . Pokud lékař zjistí, že zuby jsou vzhledem k věku dítěte příliš opotřebované, může být pacientovi předepsáno nošení speciálního nočního chrániče – jako u boxera, pouze zdravotního. Chrání zuby dítěte před předčasným opotřebením a ušetří rodičům další důvod zůstat v noci vzhůru.
Pokud se bruxismus neobjevuje sám, ale společně s neurologickými příznaky, pak má smysl vzít dítě k neurologovi a dalším lékařským specialistům.
U většiny dětí bruxismus odezní ve věku šesti nebo sedmi let, ale některé si stále brousí zuby do dospívání a dokonce i do dospělosti. V tomto případě je velmi pravděpodobné, že rodičům dítěte v noci skřípou zuby.
Na klinice Our Time může tento problém nejprve diagnostikovat dětský lékař, který v případě potřeby zapojí do léčby neurologa.
Musím léčit?
Bruxismus je u dětí častým jevem, ve většině případů nesvědčí o žádné nemoci a nevyžaduje zvláštní léčbu. Stačí čas od času navštívit svého pediatra a/nebo zubaře.
Většině epizod bruxismu nelze zabránit, a pokud dítě netrápí nic jiného, nezbývá než počkat. S největší pravděpodobností noční broušení časem odezní samo.
Pokud je skřípání zubů spojeno s psycho-emocionálním stresem, měli byste nejprve stanovit denní režim dítěte a eliminovat faktory, které vzrušují nervový systém před spaním v noci: gadgety, aktivní hry, emocionální rozhovory.
Může pomoci vytvoření specifického rituálu před spaním – podmíněný reflex posílí spojení a sníží úroveň stresu. A to je samozřejmě další důvod k nastolení dobrého klimatu v rodině – to je samo o sobě nejlepší prevence.
Závěry
- Bruxismus není nemoc, ale symptom, který často sám odezní
- Bruxismus nemá nic společného s červy
- Nevyžaduje léčbu
- Souvisí s vysokou mírou stresu u dítěte
- Ve většině případů odezní ve věku šesti až sedmi let.
- Může vést k praskání a opotřebení zubů – proto je stále nejlepší čas od času navštívit zubaře
Zdroje:
- Loboda V.F., Glushko K.T. Role sanitární a hygienické výchovy ve vývoji chronické patologie trávicího systému u dětí // Journal of the Grodno State Medical University, 2015
- Kovaleva O.V., Lityaeva L.A. Vlastnosti střevní mikroflóry u dětí s parazitickým zamořením // Dětské infekce, 2021
- Javadzade V.N., Jafarová K.A. Vlastnosti šíření, diagnostiky a léčby helmintických infestací mezi různými věkovými skupinami // Medical news, 2020
- Marushko Yu.V. Současný stav problematiky helmitózy u dětí. Problematika diagnostiky a léčby //Moderní pediatrie, 2012
- Mochalova A.A., Ershova I.B. Pohled na problém helmintiázy a parazitózy v současné fázi // Současná infektologie, 2014
- Cherniková E.A., Drynov G.I. Helmintické infekce v praxi alergologa // Astma a alergie, 2016
