Už několik měsíců si obyvatelé Moskvy stěžují na abnormálně velký počet mrtvých holubů. Ptáci se chovají líně a nereagují na přiblížení vozidel, zvířat a lidí.
Není to první léto, co se něco takového holubům stalo. Jedni připisují svůj blahobyt teplu, druzí nemoci a další otravě.
Co říkají ornitologové
Vladimír Chuguev
Ornitolog
„Myslím, že výskyt letargických a mrtvých holubů na ulicích souvisí s nemocemi. Tito ptáci jich mají hodně, nejčastější jsou salmonelóza, psitakóza a newcastleská choroba, které se lidově říká vřetenovec. První dva se vyléčí za 7–10 dní, ale ten poslední je pro holuba smrtelný.
Proč jsou holubi nemocní právě teď? Nemoci se často projevují zřetelněji, když se venku oteplí a vše rozmrzne. Navíc mezi ptáky je mnoho slabých mladých zvířat, která jsou snadněji a rychleji náchylná k infekci.
Když se podíváte na hejno holubů, můžete okamžitě najít jednoho nebo dva podezřelé ptáky. Na rozdíl od svých příbuzných se nehýbou, nečistí si peří a nesnaží se klovat potravu. Sedí, scvrklé, jako rozcuchané buchty.
Čas od času mi přivezou na ošetření holuby z ulice. Pokud nemluvíme o zlomeném křídle nebo nitích zapletených do ptáka, je třeba přijmout opatření. Psitakóza a salmonelóza jsou také nakažlivé pro člověka. Proto je lepší s nemocným ptákem zacházet v rukavicích a držet ho v izolaci. Pro domácí zvířata, například psy, tato onemocnění téměř žádnou hrozbu nepředstavují. Pokud ovšem holuba nekousneš.
V každém případě člověk, který si z ulice vyzvedne kotě, psa nebo ptáčka, musí pochopit, že za zvíře nese odpovědnost. Často se to stává: instinkt pomoci bližnímu fungoval, ale co dělat dál, není jasné. V případě holuba by bylo přirozené ho po ošetření vypustit ven.“
„Toto chování holubů má několik možných důvodů.
Pokud ptáci zemřou na jednom konkrétním místě, s největší pravděpodobností jsou tam otráveni. O městském programu likvidace holubů nevím. Je nepravděpodobné, že jsme dosáhli bodu, kdy by se kancelář moskevského starosty obávala o jejich existenci. Nejlogičtější se zdá, že ptáci jedí jed určený pro krysy nebo myši. V tomto případě uhyne téměř celé hejno.
Co se týče nemocí, tato varianta se mi zdá nepravděpodobná. Globální epidemie měla zasáhnout všechny holuby v Moskvě nebo je pokosit v různých regionech. Protože jsem to nepozoroval, myslím, že to není důvod. Mohou existovat i místní choroby, ale nelze je odlišit od otravy. Možná pijí špatnou vodu.
Pokud čas od času mluvíme o smrti holubů – nejprve jednoho, pak dalšího, pak třetího – je to pravděpodobně způsobeno nedostatkem potravy. Nyní probíhá takzvané zvelebování města. Masově se sekají trávníky, kácejí se parky, ničí se vegetace kolem vodních ploch. Někdy pro to dokonce hlasují místní obyvatelé, ale obecně iniciativa přichází přímo z kanceláře starosty. Takové akce vedou k narušení přirozeného prostředí ptáků a narušení jejich potravních spojení, protože veškerá potrava je zničena.
Holubi se živí semeny trav. Aby se objevila semena, tráva musí dozrát, růst a kvést. Pokud se při tom poseká tak, aby připomínala anglický trávník, nestihne dozrát a nebudou tam žádná semena. A ptáci zůstanou bez možnosti najít potravu.
Vzhledem k tomu, že se holubi během teplého období přemnožili, měl se jejich počet ve městě již zvýšit. Pokud se vždy spoléhali na semena jako potravu a najednou neexistují, ptáci zemřou. Nutno říci, že babiček, které krmí holuby čistě vizuálně, je čím dál méně. Zde je výsledek.
Ať už je důvod špatného zdravotního stavu holubů jakýkoli, nedoporučuji sahat na nemocného ptáka. Pokud má zlomené křídlo nebo nohu, má smysl jí pomoci. Ale pokud má slizniční výtok z očí a zobáku, je lepší se k ní nepřibližovat – to jsou jasné příznaky nemocí, které mohou být pro člověka nebezpečné.“
Co říkají moskevské úřady
Elena Avdějová
Místopředseda Moskevského veterinárního výboru
„Neobdrželi jsme informace o hromadném úhynu (otravě) holubů.
Pokud jde o infekční choroby ptáků, v Moskvě probíhá laboratorní monitorování jejich přítomnosti a šíření patogenů. To platí i pro nemoci běžné u lidí a zvířat – například psitakózu a salmonelózu.
Monitoring pokrývá všechny objekty s drůbeží: zoologické zahrady, holubníky, zookoutky i soukromé farmy. Stejně jako volně žijící ptáci a ptáci žijící v blízkosti lidí, kteří žijí ve městě.
Na základě výsledků monitoringu a laboratorních studií nebyly zjištěny žádné infekční, včetně zvláště nebezpečných, chorob ptáků. Pokud se objeví informace o infekčních nemocech běžných u lidí a zvířat, Výbor zajistí, aby byla provedena protiepizootická opatření a aby byli informováni obyvatelé Moskvy a zainteresované výkonné orgány.
