Většina majitelů soukromých pozemků a rolnických farem zabývajících se chovem dobytka chová prasata na svých dvorech. Chov prasat je dnes přínosný jak pro vaši rodinu (v kuchyni bude vždy kus masa), tak pro provozování firmy. Prasata se vyznačují vícečetnými porody, předčasnou vyspělostí, krátkou dobou březosti, vysokými náklady na spotřebované krmivo a zvýšenou výtěžností masa při porážce. Chov prasat nevyžaduje výrazné investice a jejich majitelé mají možnost nejen zajistit své rodině masné výrobky, ale také získat stabilní zisk z prodeje masa a selat na trhu.
Poptávka po vepřovém mase pěstovaném na soukromých pozemcích a rolnických farmách v Rusku je trvale vysoká, protože. maso vypěstované na osobní farmě se vyznačuje větší ekologickou nezávadností, absencí tzv. „anabolik“ v mase – hormonálních a enzymových preparátů, které se vyskytují ve vepřovém mase při průmyslovém chovu prasat.
Při chovu selat se majitelé soukromých pozemků a rolnických farem někdy potýkají s tím, že některá selata nerostou.
Proč sele neroste, co ovlivňuje přibývání na váze, co je potřeba udělat, aby sele rostlo a vyvíjelo se normálně?
Základem pro normální růst a vývoj selete je správně organizované krmení a péče.
Nejzásadnějším obdobím v životě selete je jeho odchov do 2 měsíců věku.
40-50 minut po porodu prasnice musí majitelé soukromých farem umístit čerstvě narozená selata na struky prasnice. Přitom ty nejslabší jsou umístěny na předních bradavkách jako nejmléčnější a silné na zadních. Před krmením, aby se předešlo poranění bradavek prasnice, by majitelé měli selatům pečlivě prohlédnout zuby, špičky ostrých tesáků by měly být ukousnuty pomocí kleští. První potravou novorozených selat je mlezivo prasnice, které obsahuje protilátky pro rozvoj imunity.
Selata v prvním týdnu života potřebují okolní teplotu 30-36 stupňů, k tomu je v kleci zavěšena speciální infračervená lampa nebo běžná 150W elektrická lampa.
Aby porodní prasnice nerozdrtila nebo nezranila novorozená selata, jsou podél stěn instalovány zábrany z kovových trubek nebo dřevěných tyčí; vzdálenost od stěny je 15-20cm, výška nad úrovní podlahy je 20-25cm. Poté, co selata vyrostou a zesílí, jsou tyto ohradníky odstraněny.
Počínaje 3. dnem života je do klece pro selata umístěn malý žlab rozdělený na několik oddílů s minerálními doplňky.
Aby se zabránilo onemocněním trávicího traktu, od 5. dne života začínají krmit acidofilem nebo obyčejným jogurtem. Týden po narození lze selatům podávat benigní odstředěné mléko (čerstvé odstředěné mléko). Od 6-8 dnů se do stravy selat začnou zavádět pražená zrna pšenice, ječmene a hrachu v dávce 30-50g denně. Selata začínají být na kaši zvyklá od 10. do 12. dne. Kaše pro selata se nejprve připraví z ovsa nebo ječmene a až poté ze směsi koncentrátů. Následně se selatům postupně zavádí strouhaná mrkev, vařené brambory a kopřivy. V zimě se selatům podávají naklíčené pšeničné zrno a denně se přidává do krmiva 3-5 kapek vitaminu D pro každé sele.
Dalším velmi důležitým momentem pro majitele soukromých pozemků a rolnických farem při chovu selat je jejich odstavení od prasnice.
Při běžném odstavu jsou během posledních 3-4 dnů povoleny v blízkosti prasnice pouze na krmení a 5. den pouze jednou. Pro normální krmení potřebuje jedno sele následně 15 litrů plnotučného mléka a 35 litrů odstředěného mléka. Ke krmení selat se nejlépe hodí kozí mléko, pokud není kozí, použije se mléko kravské. Chcete-li naučit sele pít mléko, stačí několikrát ponořit jeho čumáček do talířku s mlékem. Olizováním si prase zvykne na chuť kravského mléka a v budoucnu ho bude pít samo.
V prvních dnech života, kvůli nedostatku kyseliny chlorovodíkové v žaludeční šťávě selete, aby se zabránilo gastrointestinálním onemocněním, musí majitelé věnovat zvláštní pozornost kvalitě krmiva, zejména mléka. Na základě toho je vhodné nahradit čerstvé mléko kefírem nebo sraženým mlékem, a to z důvodu, že se dobře vstřebávají a neposkytují živnou půdu pro rozvoj patogenních mikroorganismů.
Od prvních dnů života by měla mít selata čistou vodu o teplotě 15-20 stupňů v samostatném žlabu. Voda ve žlabu se musí měnit 5-6krát denně.
Aby se zabránilo vlhkosti v kleci, krmivo a voda pro selata jsou umístěny na samostatném místě.
Při chovu selat na maso musí majitelé soukromých pozemků pro domácnost a rolnických farem organizovat jejich krmení 4krát denně. Zároveň je vhodné podávat při každém krmení stejné množství krmiva.
Strava odstavených selat by měla obsahovat kvalitní koncentráty, vařené brambory a odstředěné mléko.
Při odchovu selat na maso by většinu stravy mělo tvořit koncentrované krmivo, majitelé navíc do krmné dávky zavádějí šťavnaté krmivo. V létě mohou majitelé soukromých pozemků pro domácnost a rolnických farem nahradit šťavnaté krmivo zelenou trávou.
V prvním měsíci po odstavu musí být selata krmena stejným poměrem koncentrátů, brambor a šťavnatého krmiva. V létě majitelé soukromých farem obvykle přidávají do krmné dávky až 1,5 kg zelené trávy. Počínaje druhým měsícem odstavu je nutné postupně zvyšovat množství zkrmovaného krmiva, včetně zelené trávy, až na 3 kg denně.
Při sestavování krmné dávky s přihlédnutím k rychlosti růstu a předčasné vyspělosti prasat by měli majitelé soukromých pozemků pro domácnost a rolnické farmy věnovat zvláštní pozornost vyváženosti stravy z hlediska živin. Selata potřebují lehce stravitelné bílkoviny, tuky a sacharidy. Protein ve stravě selat, na rozdíl od jiných druhů zvířat, musí obsahovat řadu esenciálních aminokyselin (arginin, histidin, leucin, isoleucin, lysin, methionin, fenylalanin, threonin, tryptofan a valin). Strava selat musí obsahovat vitamíny a minerály, bez kterých se opožďuje jejich růst a vývoj, a dokonce se objevují případy onemocnění způsobených jejich nedostatkem v potravě.
Majitelé soukromých pozemků pro domácnost a rolnických farem se při chovu prasat snaží snížit náklady na vepřové maso produkované na jejich osobní farmě, včetně poskytování vyvážené stravy. Většina majitelů prasat, zejména těch, kteří žijí ve venkovských oblastech, používá při chovu prasat tradiční krmivo (pšenice, ječmen, oves), které nakupuje za cenu několikanásobně levnější než specializované krmivo pro prasata. Použití tradičních krmiv nemůže prasatům poskytnout nutriční hodnotu a ekonomickou efektivitu, která je nezbytná pro intenzivní výkrm. K vyřešení tohoto problému se používají speciální přísady – premixy. Více informací o premixech pro prasata naleznete v našem článku – doplňkové látky pro prasata.
Prase na výkrm – jak si vybrat?
Aby sele dobře rostlo a vyvíjelo se, musí si majitel pozemku pro soukromou domácnost při nákupu selete na trhu nebo od majitelů zabývajících se chovem prasat vybrat zdravé sele.
Nejprve byste měli věnovat pozornost jeho vzhledu – prase by mělo mít široký hřbet, dlouhé tělo a silné nohy, ocas by měl být stočený do „kola“. Prase by mělo mít hladkou, elastickou, růžovou kůži. Srst by měla být rovnoměrně rozmístěna po těle, prase samotné by mělo být veselé a aktivní. Bříško by mělo být napjaté a hladké, když ho prohmatáte rukama. Majitel musí doložit 4. veterinární potvrzení nebo 1. veterinární potvrzení od státní veterinární služby k prokázání, že sele je zdravé a opouští chov bez infekčních onemocnění. formuláře. Při kontrolním krmení by měl jíst nabízenou potravu s chutí.
Často je důvodem, proč selata nerostou, jejich chudokrevnost.
Nutriční anémie selat – onemocnění selat provázené poklesem počtu červených krvinek a obsahu hemoglobinu na jednotku objemu krve a změnou vlastností krve vedoucí k zakrnění zvířat a snížení odolnosti organismu vůči různým onemocněním .
Nejčastější příčinou rozšířené nutriční anémie je nedostatek železa v těle selat. Denní potřeba železa jednoho selete do jednoho měsíce věku ve srovnání s mladými zvířaty jiných druhů je velmi vysoká a pohybuje se v průměru 8-10 mg, což souvisí s rychlým nárůstem tělesné hmotnosti selete (hmotnost selete se zdvojnásobí o 6-8 dní a o dva měsíce, tj. do období odstavení se zvyšuje 14-16krát).
Na prasečích farmách, kde je častá anémie, již od 7-10 dnů věku, se u normálně vyvinutých a zdravých selat vyvine slabost, letargie, nečinnost, snížená sací schopnost až ztráta sacího reflexu, zrychlení srdeční frekvence a dýchání. Objevují se charakteristické známky anémie – bledost kůže, zejména uší („bílé uši“), sliznic, otoky očních víček.
Následně selata, která onemocní nutriční anémií, ještě více zakrní, jejich strniště je rozcuchané, drsné a křehké, kůže je suchá a vrásčitá. Většina selat s nutriční anémií má gastrointestinální poruchy, cyanózu sliznic, špičky ocasu a uší. Jak nemoc postupuje, selata slábnou a zakrňují, v oblasti krku a ramenního-skapulárního kloubu se objevuje skládání kůže. Přečtěte si více o anémii v našem článku – Nutriční chudokrevnost selat.
Jedním z důvodů, proč sele neroste, může být to, že má červ.
Ze všech hospodářských zvířat chovaných majiteli soukromých pozemků a rolnických farem jsou prasata a selata náchylnější k helmintickým chorobám. Červi způsobují velké ekonomické škody majitelům soukromých pozemků a rolnických farem v důsledku snížení přírůstku hmotnosti, úmrtnosti, kvality masných výrobků atd.
Známky přítomnosti červů u selat a prasat, bez ohledu na jejich typ, jsou obecné.
Příznaky u prasat a selat indikující přítomnost červů:
- Nízký přírůstek živé hmotnosti, někdy i majitelé poznamenávají, že zvíře je vyhublé.
- Objevení se průjmu, někdy vysilujícího (průjem u selat).
- Časté odmítání jídla. Někdy dochází ke zvracení.
- Může dojít ke zvýšení tělesné teploty.
- Pruritus
- Když je sele infikováno ploštěnkami, mohou se objevit svalové záškuby, až křeče.
Nejčastějším helmintickým onemocněním selat je askarióza. Askaridóza je převážně chronické onemocnění selat a prasniček provázené progresivním vyčerpáním, proměnlivostí chuti k jídlu, průjmem, někdy nervovými záchvaty a kožní vyrážkou.
Příznaky askariózy. Na počátku onemocnění se u selat vyvine bronchitida a bronchopneumonie. Při klinickém vyšetření nemocného selete veterinární lékař zaregistruje kašel, zrychlené dýchání, špatnou chuť k jídlu, u některých nemocných selat dochází ke zvýšení tělesné teploty. V této fázi trvá onemocnění až dva týdny a obvykle končí uzdravením. Po 1,5 měsíci (kdy se škrkavky vyvinou do dospělosti) se u selat rozvinou příznaky gastroenteritidy – průjem, zácpa, zvracení, proměnlivost chuti k jídlu, vyčerpání, opožděný růst a vývoj, příznaky alergie, záchvaty epilepsie (epilepsie) trvající až 1 minuta. Onemocnění je chronické a obvykle končí uzdravením. U dospělých prasat se askarióza vyskytuje bez výrazných klinických příznaků. Více informací o napadení selat červotočem naleznete v našem článku – Červi u selat a prasat.
Nedostatek vitamínů ve stravě
Nedostatek vitaminu A nebo Hypovitaminóza A je častější u prasat všech věkových skupin než jakýkoli jiný nedostatek vitaminu. Je to dáno tím, že prasata, stejně jako jiné živočišné druhy, potřebují každý den určité množství karotenu, ale v praxi se ukazuje, že v potravě se nacházejí jen jeho stopy. Nejčastěji se nedostatek vitaminu A vyskytuje na těch soukromých pozemcích a rolnických farmách, kde nejsou zahrnuty travní moučky, siláž a jehličí. Hypovitaminóza se vyskytuje jak u prasnic, kanců, tak u novorozených selat, nejčastěji však nedostatek vitaminu A veterináři zaznamenají u selat odstavených, je to dáno tím, že rostoucí selata mají oproti jiným věkovým skupinám zvýšenou potřebu karotenu.
Klinická hypovitaminóza A u selat projevující se tím, že selata zaostávají v růstu a vývoji, dochází u nich k anémii. U nemocných selat se objevují nervové poruchy (ochrnutí, křeče), selata mají nejistou chůzi a je narušena jejich koordinace pohybů. V důsledku zhoršeného vstřebávání protilátek z mateřského mleziva a mléka ve střevech a také snížené tvorby vlastních protilátek dochází u selat ke snížení přirozené a specifické odolnosti organismu. Při nedostatku hypo- a vitaminů dochází k degeneraci epitelu kůže, v důsledku čehož se kůže selat stává suchou a šupinatou a vlasová linie ztrácí lesk. Epitel sliznic keratinizuje s atrofií žláz, v důsledku čehož se u selat rozvine masivní množství rýmy, bronchitidy, bronchopneumonie, gastroenteritidy a dokonce i vředů v žaludku. V důsledku poklesu odolnosti organismu se u selat často rozvíjí infekční onemocnění (hypovitaminóza A u selat a prasat).
Hypovitaminóza D způsobuje křivici u selat. Křivice je chronické, těžké celkové onemocnění odstavených selat, provázené narušením jejich celkového a zejména minerálního metabolismu fosfor-vápník s hlubokým procesem narušené kalcifikace kostní hmoty, inhibice růstu a snížení pevnosti kostí vedoucí k jejich deformaci. .
Klinické příznaky. Na samém počátku onemocnění si majitelé soukromých chovů a rolnických farem začínají u selat pozorovat sníženou a zvrácenou chuť k jídlu. Selata začnou žrát kontaminovanou podestýlku, hnůj, olizovat a žvýkat stěny, krmítka, ploty a další nejedlé předměty. Selata se stávají neaktivními, mají potíže se vstáváním a chůzí a byly hlášeny případy kanibalismu. Při zevní prohlídce mají taková selata napjatou, trhavou, často kulhavou chůzi, při pohybu selata často padají nebo dlouho stojí na zápěstí, při vstávání kvílí bolestí. Při klinickém vyšetření selat s křivicí registrujeme letargii, deprese, pomalejší růst, nadýmání. U nemocných selat se snižuje denní přírůstek hmotnosti, opožďuje se výměna zubů a jsou pozorovány poruchy trávení (průjem).
E hypovitaminóza. U selat ve věku 3-6 týdnů a starších patří mezi příznaky nedostatku E-beri dušnost, zrychlený srdeční tep, horečka, zvracení, průjem a často žloutenka. Onemocnění spojené s nedostatkem vitaminu E se u selat projevuje formou onemocnění bílé svaloviny, kdy se u selat rozvine celková slabost, snížení chuti k jídlu, nedostatečná koordinace pohybů (třesavá chůze), ochabnutí svalového tonu a selata rychle unavit se při pohybu. Taková selata leží v kotcích hodně v polospánku a špatně se pohybují. U subakutní a chronické formy se rozvíjí paréza a paralýza. Výsledkem je, že selata v závislosti na tom, zda jsou postižena přední (stojí na zápěstí) nebo zadní (sedí jako pes), zaujímají pro ně nezvyklou polohu; „dietní hepatóza“ (hepatodystrofie) a encefalomalacie. Majitelé soukromých pozemků a rolnických farem zaznamenávají pokles nebo ztrátu chuti k jídlu, zakrnělý růst, deprese, napětí v chůzi a kulhání, z nervového systému – křeče, parézy končetin, vedoucí k úhynu selat, zažívací potíže (hypovitaminóza E u selat).
