Za krmení holubů v Německu hrozí pokuta až 1000 eur, ale během koronaviru zůstali ptáci bez potravy. Na pomoc jim přijeli záchranáři. Mimochodem, nesdílejí názor, že holubice je špinavý pták.
Krmení holubů je v německých městech zakázáno. Například v Bonnu můžete za krmení holubů dostat pokutu až 1000 eur. Výjimka byla učiněna pouze během výluky na jaře 2020, kdy byly ulice města kvůli karanténě prázdné a holubi zůstali bez potravy. Poté úřady umožnily ochráncům životního prostředí krmit oslabené a hladové ptáky na místech, kde se shromáždili.
Nejvíce holubů je v Berlíně
Podle německých ekologů žije největší populace městských holubů v Berlíně. Je to dáno tím, že v německé metropoli je mnohem více než v jiných městech vlakových nádraží, elektrických vlakových nádraží, mostů a poloopuštěných průmyslových budov, kde se holubi rádi usazují, a také mnoho náměstí, kam se hrnou. naděje na nalezení potravy.
Postoj Němců k holubům v ulicích velkých měst se různí. Někteří věří, že holubi potřebují ochranu a podporu, jiní zase, že znečišťují fasády domů a jsou přenašeči infekcí, takže bychom se jich měli, ne-li zbavit, alespoň snažit omezit jejich růst.
Záchranáři holubů v Hannoveru
Odborníci z jednoho z největších státních sdružení na záchranu holubů v Hannoveru (Netzwerk Taubenrettung Hannover e.V.) rozhodně nesouhlasí s tím, že holubi jsou přenašeči infekcí.
, která existuje od prosince 2016.
Zahrnuje ochránce zvířat, specialisty a studenty největší a nejstarší německé hannoverské veterinární školy (Stiftung Tierärztliche Hochschule Hannover). Účtuje se jako univerzita a od roku 1778 školí veterináře!
DW kontaktoval jednoho z vedoucích sdružení na záchranu holubů, Svena Lachmunda, a požádal ho, aby promluvil o cílech a záměrech organizace.
Dva mýty o městských holubech
„Rád bych vyvrátil dva mýty. První je, že městští holubi jsou přenašeči nemocí. Členové našeho spolku na záchranu holubů jsou s těmito ptáky v každodenním kontaktu, mnozí z nás je doma léčíme podle pokynů veterináře. Již třetím rokem zachraňuji holuby a nic jsem od nich nenakazil. Uzavřeli jsme holubníky, ve kterých je umístěno něco přes sedmdesát nemocných a zraněných holubů, a nejsme si vědomi žádných případů, kdy by se lidé nakazili nějakou infekční nemocí,“ říká Sven Lachmund.
Druhým mýtem je, že holubi jsou špinaví ptáci. “Tohle absolutně není pravda.” Holubi žijí v našich městech a jsou nuceni hledat potravu na smetištích. Spíš jsou naše města špinavá, ne holubi. Při pozorování těchto ptáků vidíme, že tráví půl dne pečlivým čištěním peří sobě i sobě navzájem. Proto bych je nenazval špinavými ptáky,“ zdůrazňuje Sven Lachmund. Sven vystudoval germanistiku a politologii na Hannoverské univerzitě a ve volném čase se spolu s padesátkou dobrovolníků věnuje záchraně městských holubů.
Městské holuby lze podle něj zařadit mezi polodomácí ptactvo: lidí se nebojí, žijí a rozmnožují se ve městech a živí se odpadní lidskou potravou. V posledních letech k nim přibylo mnoho holubů – polodivokých holubů, kteří se při hledání potravy začali usazovat i tam, kde žijí lidé. Mluvíme o stovkách tisíc holubů, kteří žijí v našich městech. Zdraví holubů lze určit podle jejich trusu, poznamenává Sven. Pokud je slizkého tvaru a bílé barvy, znamená to, že jsou špatně krmeni a dokonce hladoví. Trus dobře krmených holubů má obvykle tmavě zelenou barvu, rychle schne a lze jej snadno smete z ulice spolu s ostatními odpadky a tekuté výkaly bílé barvy jsou indikátorem toho, že holubi nemají dostatek normální potravy a proto jejich zdraví je oslabené.
Chov ptactva je pod kontrolou
„Naším cílem je zlepšit obraz holubů v očích veřejnosti a pomoci ptákům, kteří potřebují lékařskou péči. Zároveň dbáme na to, aby se holubi nerozmnožovali nekontrolovaně. Záleží nám na tom, aby se nezvyšovala populace městských holubů, ale také aby ptáci zůstali zdraví,“ zdůrazňuje Sven Lachmund v rozhovoru pro DW.
Jedním z projektů obránců holubů je péče a ochrana spontánně vytvořených holubníků. Zde se holubům líhnou dvě vejce, osmkrát až desetkrát do roka. Aktivisté nahrazují holubí vejce plastovými. Ptáci se tedy vylíhnou na svůj vyhrazený čas, ale neplodí potomky. Co se stane se zabavenými vejci?
„Krmíme jimi zvířata v lesích. Ježci mají například velmi rádi holubí vejce. Část vajíček propícháme jehlami a vyhodíme. Vejce nahrazujeme striktně podle termínů – neměla by být starší tří až pěti dnů. Vajíčka držíme na světle baterkou a sledujeme, zda se tam vytvořilo embryo. Pokud ano, vejce necháme v hnízdech,“ vysvětluje Sven.
Opakovaně použitelná plastová vajíčka
Podle Svena si holubi nevšimnou, že jejich vejce byla změněna. Kromě toho se z holubů mohou líhnout cizí vejce. “Někdy chodíme na soukromé hovory, abychom odstranili vejce z balkonů.” Pokud jsou v nich již vidět embrya, tak je odebereme a umístíme do hnízd v našich holubnících,“ ujišťuje Sven.
Aktivisté po dohodě s majiteli vyměňují vejce v holubích hnízdech na krytých parkovištích nebo ve velkých obchodních centrech.
Krmení pod dohledem
„Máme povoleno krmit holuby na přísně vyhrazených místech. Krmíme je, abychom zjistili počet populací na určitých místech a zdravotní stav ptáků. Nemocné a zraněné ptáky bereme na ošetření,“ vysvětluje Sven.
Sdružení zaměstnává asi padesát lidí, všichni na bázi dobrovolnosti. Práce ekologických aktivistů je financována z dobrovolných darů a příspěvků. Z těchto prostředků je hrazena léčba nemocných ptáků, vybudování a vylepšení výběhů, nákup klecí pro dočasné ustájení nemocných ptáků a nezbytné potřeby pro péči o ně.
Ne pohladit, ale zachránit
Součástí hannoverského spolku jsou i tzv. „okrasní holubi“, kteří odlétají od svých majitelů a nemohou najít cestu domů. Nejsou zvyklí žít v městském prostředí, neumějí si sami shánět potravu a jsou také častěji náchylní k nemocem. „Vezmeme je k nám domů a hledáme majitele přes internet,“ říká Sven. — Například mám 13 nemocných holubů. Dva z nich byli zraněni pneumatickými zbraněmi. Jsou ve speciálním krytu. Těm, kteří najdou nemocné nebo zraněné holuby venku, doporučujeme dbát zvýšené opatrnosti. S ptáky by se nemělo zacházet jako s plyšovými hračkami, neměli by je hladit ani laskat, protože je tím vystavujete ještě většímu stresu. Holubi by měli být izolováni od ostatních domácích zvířat v klidné a chráněné oblasti, kde si mohou odpočinout a získat potřebnou odbornou lékařskou péči,“ zdůrazňuje Sven. Jinými slovy: o nemocné holuby se nelze postarat, je třeba je zachránit a vypustit do volné přírody.
Sven není zdaleka jediným zachráncem, jehož domov dočasně ubytuje nemocné ptáky. V současné době se podle něj o nemocné ptactvo doma stará osm členů sdružení. Jeden student veteriny má 52 nemocných holubů, kteří vyžadují neustálou péči. Jakmile se vzpamatují, pustí je do volného průchodu. Zavolejte na číslo poskytnuté Asociací na záchranu holubů Hannover na sociálních sítích – Facebook
a Instagram se na ně lidé obracejí s žádostí o pomoc až 15krát denně. Členové sdružení jsou neustále v pohybu, aby zachránili nebo ochránili holuby.
Někteří obyvatelé velkých měst krmí holuby a dělají to s nejlepšími úmysly. Holub však není neškodný městský pták, je přenašečem mnoha nemocí, včetně velmi nebezpečných, nemluvě o tom, že ptačí trus není tou nejlepší ozdobou městských ulic, památek a domů.
Olga, obyvatelka domu na adrese: Nakhimovsky Prospekt, 18 (Jihozápadní správní obvod Moskvy), kontaktovala redakci Moskovskaja Gazeta. Žena uvedla, že její sousedé v patře krmí holuby přímo z okna, házejí po nich chléb a cereálie.
„Holubi byli vycvičeni, aby létali a seděli na parapetech našeho domu. Ptáci už nečekají na krmení na sousedních stromech, ale na okenních parapetech. Všechny parapety a lemy balkonů jsou pokryty stelivem. Jakmile všechno umyjete, je tu nová louže odpadků. Byty jsou malé, od okna ke kuchyňskému stolu s jídlem maximálně 60 cm, do bytu lítá peří a vzduch s infekcí. V létě se dusíme v malé kuchyni a otevíráme okna. Mávnutí křídel a veškerá infekce už je na talířích,“ řekl obyvatel.
Pokusy kontaktovat tyto sousedy byly podle ní neúspěšné – lidé prostě neotevírají dveře, ačkoli jsou zjevně doma.
Moskovskaya Gazeta hovořila s odborníky o tom, proč byste neměli krmit holuby a co dělat s těmi, kteří to stále dělají.
Terapeut Vadim Likhodkin pro Moskovskaya Gazeta řekl, jaké nebezpečné nemoci mohou holubi přenášet pro lidi.
„Městští holubi jsou přenašeči mnoha nemocí. Nejvíc nás ale může zajímat psitakóza – chlamydiové onemocnění způsobené prvokovými mikroorganismy. Tyto mikroorganismy se nacházejí v ptačích výkalech, když trus zaschne, snadno se dostane do vzduchu a člověk je vdechne. Diagnostika tohoto onemocnění je velmi obtížná, onemocnění postihuje plicní tkáň, játra a možná i poškození mozku. Jedná se o poměrně závažné onemocnění, které vyžaduje lékařskou péči v nemocničním prostředí. Za zmínku stojí i salmonelóza. Mnoho městských ptáků je jím infikováno. Jeden typ salmonely může postihnout ptáky i lidi. Onemocnění je poměrně snadné diagnostikovat a léčit, ale pro člověka je velmi nepříjemné. Městské ptactvo byste proto samozřejmě neměli krmit, naopak je lepší kontakt s nimi minimalizovat,“ poznamenal specialista.
Roman Pukalov, ředitel ekologických programů všeruské veřejné organizace „Zelená hlídka“, vysvětlil, proč se z hlediska ekologické rovnováhy nevyplatí krmit městské holuby.
„Holubi jsou součástí městského ekosystému. Tato ekologická nika nebude nikdy prázdná, nebudou zde žádní holubi – budou ji obsazovat vrány, racci a další ptáci. Přítomnost holubů v městském prostředí je přínosná z hlediska spotřeby potravinového odpadu, biologického odpadu a také velkého množství hmyzu. Ale všeho je dobré s mírou. Populaci holubů v Moskvě ovládají draví ptáci, jako jsou jestřábi a sokoli. Kromě toho dochází k epizootiím, kvůli kterým umírá velké množství ptáků, čímž se snižuje jejich počet. Není ale potřeba krmit městské ptactvo speciálně, působí to potíže ostatním a je to umělý zásah do ekologického systému,“ řekl ekolog.
Podle právníka Egora Fedorova je velmi těžké pohnat sousedy k odpovědnosti za krmení holubů.
„Legislativa nezakazuje krmení městských zvířat nebo ptáků. V soudní praxi se vyskytl případ, kdy správcovská společnost podala žalobu na poškození společného majetku ptáky. Obžalovaná byla žena, která krmila holuby. Žalobě však nebylo vyhověno, protože soud neviděl důkazy o tom, že to bylo její jednání, které vedlo k tomu, že ptáci poškodili fasády a parapety. Můžete se však pokusit přivést takové sousedy k administrativní odpovědnosti za porušení požadavků na nakládání s odpady, to znamená podle čl. 8.2 Kodex správních deliktů Ruské federace. Ostatně ten, kdo krmí holuby chlebem nebo obilím ze svých balkonů, zásadně porušuje požadavky na nakládání s odpady. Mimochodem, tento článek zákoníku o správních deliktech také stanoví odpovědnost za případy, kdy porušení pravidel nakládání s odpady mělo za následek poškození lidského zdraví. Stanoví pokutu 2 až 3 tisíce rublů a v případě poškození zdraví od 5 do 7 tisíc rublů,“ řekl Egor Fedorov Moskovskaja Gazeta.
Aktivista za lidská práva poznamenal, že policie je oprávněna nést za tento přestupek správní odpovědnost. K pochopení situace jim zároveň pomůže foto a videozáznam z přestupku, poskytnutý policii.
Již dříve odborníci hovořili o odpovědnosti za trhání vzácné květiny.
