V Petrohradě se šíří nová móda v prořezávání stromů: ze stromu zbyl jen kmen, všechny větve jsou čistě odříznuty. Obyvatelé města jsou nešťastní, protože takové stromy vypadají mírně řečeno děsivě. Úředníci zvelebení ale ujišťují: vše je v pořádku, stromy jsou tímto způsobem zmlazeny.
Praxe ponechání pouze kmene stromu se v technických předpisech pro zelené plochy nazývá „vytyčování“. Příklady tohoto přístupu k designu krajiny můžete vidět po celém městě.
Viktor Smertin, docent z katedry krajinářské architektury na Kirovské lesnické univerzitě, si stěžuje, že celý problém je v topolech. Petrohrad jimi byl masově vysazován v prvních letech po válce a nyní již mnoho stromů přežilo svou užitnost. Staré topoly jsou extrémně nebezpečné: v bouřlivém větru mohou spadnout.
Například v červnu loňského roku se během dvou týdnů zřítilo přes 180 stromů. Naštěstí nebyly žádné oběti. Podle toho jsou staré topoly, kterým se v jazyce úředníků říká „hrozivé stromy“, buď zbourány, nebo vykáceny až na samotný kmen.
Olga Gnezdilova, tisková tajemnice zlepšovacího výboru, ujišťuje, že na samotném řezu není nic špatného, jedná se o typ omlazujícího řezu, který vám umožní prodloužit životnost stromu na několik let.
Ukazuje se, že je to jakési poloviční opatření, aby se tady a teď nepokácel strom. Je pravda, že nevzhledný vzhled stromů způsobuje ostrou reakci obyvatel města.
— Ponecháním stonkové části bez větví je rostlina odsouzena k postupné smrti. Tím nejbarbarštějším způsobem zbavují stromy kůru a nechají je zemřít, aby je později prohlásili za hrozbu,“ rozhořčuje se Naděžda Žižina, obyvatelka Vasileostrovského okresu. Naděžda shromáždila více než 3,5 tisíce podpisů proti prořezávání proti stárnutí na Bolšoj prospektu Vasiljevského ostrova.
Aktivisté z hnutí „Krásný Petrohrad“ tvrdí, že praxe vyvěšování stromů nemá žádný regulační základ.
Sociální aktivisté prostudovali technologické předpisy pro takovou práci do posledního detailu a zjistili, že dokument skutečně umožňuje ořez stromů. Ale přitom samotné technické předpisy vycházejí ze tří předpisů. Mezi nimi je městský zákon „O zelených plochách“ a SNiP „Zlepšení území“, ale tyto dokumenty vůbec nezmiňují prořezávání stromů. Třetím zásadním dokumentem jsou pravidla pro tvorbu, ochranu a údržbu zelených ploch ve městech Ruské federace, vypracovaná Gosstroyem. Také zde není termín „podmítání“, pouze uvádí, že je povoleno hluboké prořezávání větví. To znamená, že v nadřazeném dokumentu není žádná formulace povolující úplné řezání větví.
V souladu s tím, jak říká aktivista „Krásný Petrohrad“ Andrej Voronin, nejsou žádné důvody pro ohromení lidí. Mezitím výbor pro zlepšení RG oznámil, že o hloubce prořezávání se v každém případě rozhoduje individuálně.
Situaci navíc komplikuje fakt, že na místa často přijíždějí neprofesionálové s motorovými pilami. Kromě zahrádkářských farem, specializovaných institucí, které udržují parky, náměstí a aleje v rámci města, se takové práce věnují úřady, které se zalesňováním nemají vůbec nic společného.
Například správa okresu Kirovskij v Petrohradě zaplatí milion 721 tisíc rublů společnosti Gratis LLC za úklid 280 stromů. Podle Federální daňové služby je hlavní činností této společnosti výstavba budov. Má 27 souvisejících činností: od obchodu až po montáž stavebních konstrukcí. Ani jedna položka o krajinářství nebo zahradnických pracích. Mimochodem, stejná společnost za 496 tisíc rublů „omladí“ stromy na území městské lékárny TB.
A v regionu Kirov dostal další kontrakt za 401 tisíc rublů individuální podnikatel Anastasia Raskatová, která se specializuje na činnosti související s architekturou. Jednotný státní registr individuálních podnikatelů neříká ani slovo, že by Raskatová měla se zelení něco společného. To jí ale nezabránilo získat nejen okresní, ale i městské zakázky. Například za 90 tisíc rublů bude sledovat stav stromů ve vesnici Ust-Izhora.
Neexistuje tedy žádná záruka, že firmy specializující se na něco jiného než zalesňování budou schopny určit, které stromy je třeba obílit a které pokácet až na pařez. Zda po těchto manipulacích přežijí, je desátá otázka.
