V jakém případě je správné používat v algebraických textech slovo „délka“? Nejběžnější možnosti jsou: „permutace má cyklus délky n“, „nechť C je kód délky 15“, „výsledný vektor délky n-1“ – neměla by zde být místo délky délka?
Pokud vezmeme v úvahu normy ruské gramatiky, pak by mělo být uvedeno, že obě fráze mají právo na existenci: délka cyklu и délka cyklu, kód délky и délka kódu, vektor délky и vektorová délka. Tyto dvojice nejsou synonyma, protože se liší alespoň v gramatických významech. V prvním případě lze určit parametr, který délka má, ve druhém případě je pojmenovaný parametr charakterizován délkou, kterou má. Zda gramatické významy souhlasí s lexikálními významy termínů, je věcí odborníků, kteří tyto termíny používají.
Pomozte mi prosím obnovit informace o použití předložky „od“ u značek a v podobných situacích. (Hledal jsem v archivech, ale ve starých dotazech na bundu Armani a model Nokie odkazují na odpověď č. 196573 a pod tímto číslem není odpověď; nebo je tam dotaz na frázi „film od tvůrců “, ale odpověď lze interpretovat i v použití „od“: „. při označení osoby, předmětu, jevu apod., která je nebo sloužila jako zdroj něčeho“ – autor nebo výrobce je rovněž , obecně zdroj) Pokud tomu rozumím, slovo „od“ je již dlouho vhodné, pokud jde o módu. A v jiných kulturních případech jako „nový film (od) Anime studia“, „nový film (od) „Záludná kniha“ nebo stejný „film od tvůrců“? Snad to ruský jazyk už strávil podle = od. A mimochodem, je rozdíl, když v takových konstrukcích necháme jen zdroj? „Od nakladatelství „Oi-Kniga“, „Od „Bananolet““ nebo „Od ředitele „Big Doubts“ – jak se například jmenují sbírky? Možná to bude podobné jako „Od vydavatele“?
Vezměme v úvahu chronologii a typy frází s předložkami z: nalezený již v 19. století nábytek od Gumbs, šaty od francouzského krejčího, boty od Pirone, víno od Depres, objevují ve 20. století Parfém Chanel, šaty od Diora, Tracy tašky a mnohem víc... Tyto fráze kombinují názvy produktu a jména těch, kteří jej vytvořili. Fráze ale mohou vyjadřovat ještě jeden sémantický rys: mluvíme o tvůrcích speciálních, značkových produktů, které se v některých vlastnostech liší od podobných. V moderní řeči se seznam tvůrců, jejichž jméno je zahrnuto v takové frázi, znatelně rozšířil. Výsledkem je, že dvojice výrazů jako film z Balabanova и film od Balabanova. V prvním případě lze zdůraznit individuální, autorský styl režiséra, zatímco sémantickým úkolem druhé fráze může být pouze sdělení o tom, kdo přesně je tvůrcem filmu. Pokud fráze ztratí první část a zůstane pouze předložka z a podstatné jméno, pak bude možnost odlišné interpretace tohoto fragmentu (srov.: zpráva od takových a takových).
Dobré odpoledne Jsou oba přízvuky skutečně považovány za správné ve slově „současně“? Pokud je to možné, řekněte mi, jak a kdy byla tato norma zavedena? simultánní – kořenový stres, v ruštině jako cizím jazyce – „podporuje význam“; simultánní – bohužel vytváří potíže s poslechem a porozuměním kvůli souladu se „změnou“ a příbuznými.
Opravdu, možnosti simultánní и simultánní, zároveň и zároveň jsou v rámci literární normy, což lze ověřit odkazem na slovníky našich webových stránek. Pouze ty slovníky, které jsou určeny pracovníkům médií („Ruský slovní přízvuk“ od M. V. Zarvy a „Slovník obtíží ruského jazyka“ od M. A. Studinera) nabízejí jednu možnost jako doporučenou – s důrazem na kořen. (Možnosti rozložení na portálu zatím bohužel neumožňují zobrazit možnosti označené M.A. Studinerem jako doporučené, ale na starém portálu jsou vidět; ve slovníku jsou zobrazeny modře, jak je uvedeno v předmluvě ke slovníku ).
Dvě možnosti přízvuku pro slovo simultánní jsou ve slovnících zaznamenány již poměrně dlouho, jsou již uvedeny ve „Výkladovém slovníku ruského jazyka“, ed. D. N. Ushakova 1935–1940 a ve slovníku „Ruská literární výslovnost a přízvuk“, ed. R.I. Avanesova a S.I. Ozhegova 1955 Pravda, v posledně jmenovaném se navrhuje rozlišovat mezi možnostmi: moderní – přednostně a ve stejnou dobúvyměnitelné – přijatelné.
“Autor navrhovaného textu Ivan Iljin o této otázce přemýšlí.” Je v této větě potřeba pomlčka?
Pokud se pisatel rozhodne klást logický důraz na kombinaci autor navrhovaného textua pro upřesnění vlastního jména musí být toto vlastní jméno odděleno pomlčkou nebo čárkou (viz odstavec 2, odstavec 63 „Kompletního akademického adresáře“, editoval V.V. Lopatin). V obecném případě není oddělení nutné (viz odstavec 1 téhož odstavce).
Ahoj. Je nutná čárka ve větě: Puškinova karta je víc než jen vstupenka na akci
V návrhu není žádná srovnávací klauzule, protože zde nejsou srovnávány velikosti Puškinovy karty a vstupenky, ale je uvedena rozmanitost funkcí Puškinovy karty, včetně funkcí vstupenky. Čárka tedy není potřeba: Puškinova mapa – více než vstupenka na akci. Porovnat: Puškinova mapa – nejen vstupenka na akci.
3 2024 марта
Ahoj! Jak se píše ultraluxusní – spolu nebo se spojovníkem? Děkuji!
Správně zkombinovaný pravopis v souladu s doporučením slovníku.
26 2024 февраля
Dobrý den, pomozte mi udělat syntaktický rozbor větných členů. A když udeří první mráz, jasné barvy vyblednou. Je “A” spojka? „Jak“ je okolnost vyjádřena příslovcem?
А – koordinační spojení se spojovacím významem, как – podřadicí spojka s významem času (viz význam 3.1 ve slovníkovém heslu jako 2 ve „Velkém univerzálním slovníku ruského jazyka“).
18 2024 февраля
Nedávno jsem slyšel, že v ruštině neexistuje nic jako „výhodná nabídka“, že to není správná formulace, že?
Přídavné jméno ziskové a podstatné jméno návrh Skvěle se kombinují a v řeči se tato dvě spojená slova nepoužívají tak zřídka.
10 2024 февраля
Dobré odpoledne . Prosím, řekněte mi, je možné dát dvojtečku nebo je to hrubá chyba? Do věty „Mám v plánu studovat ruskou matematiku a biologii“ je nutné umístit interpunkční znaménka. Zda správně rozumím tomu, zda dát dvojtečku nebo ne, je na uvážení toho, kdo tuto větu napíše, a kontextu, ve kterém je aplikována. Pokud se mě u přijímaček učitel zeptá, které tři předměty z deseti hodlám absolvovat a dá mi seznam s těmito předměty, pak se dá celkem rozumně předpokládat, že začnu odpovídat částí věty – „Mám v plánu vzít“, pak budu nucen udělat si pauzu (potřebuji všechny tyto položky alespoň prolétnout), pauza ve větě popisující tuto situaci by měla být nějak zvýrazněna a dvojtečka je pro tento účel docela vhodná a teprve po této pauze (dvojtečka) budu schopen vyjmenovat přesně ty položky, které „mám v plánu: ruský jazyk, matematiku a biologii“.
Pravidla umožňují umístit před výpis dvojtečku, pokud neexistuje zobecňující slovo, viz poznámka k odstavci 33 „Complete Academic Handbook“, ed. V. V. Lopatina (M., 2006 a násl.). Je však třeba poznamenat, že toto použití dvojtečky je omezeno na obchodní a vědecké texty (pro snadnější čtení a jako varování se předpokládá, že následující je seznam). Proto není v každém případě stylově vhodný.
Všimněme si také, že ne každá pauza v textu by měla být označena interpunkcí, protože hlavní princip ruské interpunkce je strukturální. Podle tohoto principu mezi sloves vzít dovnitř a dodatky Ruský jazyk, matematika a biologie není vyžadována interpunkce.
§ 120. Následující kategorie podstatných jmen a spojení podstatných jmen se píší se spojovníkem
1. Spojení dvou podstatných jmen, ve kterých má první část nezávislou deklinaci:
a) opakovací spojení různého druhu, párové konstrukce, spojení souvztažných nebo podobných slov, jejichž pravopis se spojovníkem stanoví § 118 odst. 2, 3, 4 obecná pravidla, např.: chytrý, vlk-vlk, smutek-neštěstí, napůl sen-polorealita, přítel-kamarád, křestní jméno a patronymie, nákup a prodej, marxismus-leninismus;
b) kombinace s jednoslovnými aplikacemi za definovaným slovem, např.: Baba Yaga, Vanka-Vstanka, hrdina město, létající koberec, vláknitý len, matka hrdinka, zoborožec, krab poustevník, rybí papoušek, vlastnoručně sestavený ubrus (stáj kombinace); novostavba domu, mezinárodní novinář, emigrantský spisovatel, student medicíny, čichací pes, rekrutující voják, amatérský zahradník, student prvního ročníku, stará matka, krásná dívka,
Masha-rezvushka (volné kombinace); s neměnnou druhou částí: parade alle, loterie allegri, maximální program, minimální program. Viz též § 123 odst. 2 pozn.
Poznámka 1. Neměnnou aplikaci lze přenášet v číslech, například: Olympics-80, Vostok-2 (kosmická loď), Sprut-4 (televizní seriál).
Poznámka 2. O samostatném psaní kombinací s jednoslovnými aplikacemi za definovaným slovem, jako je žluva, město Moskva, pane ministře, viz § 122 odst. 1.
Poznámka 3. Nahrazení pomlčky před přihláškou pomlčkou viz opravná pravidla, § 154, odst. 1, 2, 5.
c) kombinace s jednoslovnými aplikacemi předcházejícími definovanému slovu, např.: starý otec, krásná dcera, chytrý syn, hrdina pilot, mudrc spisovatel, zlobivá opice, tyran macecha, pracant vyšetřovatel, laický redaktor, zlotřilý manažer. Takové aplikace mají hodnotící charakter.
Kombinace tohoto typu s vlastními jmény se obvykle píší samostatně: stařec Derzhavin (P.), malý Tsakhes (postava ze stejnojmenného Hoffmannova příběhu), prosťáček Váňa atd.; ale: Matky Rus’ (Nekr.).
2. Kombinace s aplikacemi, ve kterých je první částí nesklonné podstatné jméno, např.: automatická kavárna, jednokanoe, mezzosoprán, pelerína, revuální opereta, štafeta, volný kočár.
Dále sem patří: a) kombinace názvů not se slovy ostrý, plochý, becar: C-ostrý, G-ostrý, E-byt, A-byt, A-becar atd.; b) kombinace s prvními díly brutto, netto, sólo: hrubá hmotnost, čistý zůstatek, sólo účet atd.; c) názvy výrobních značek a produktů jako Tu-104, Il-18.
Poznámka. Samostatné psaní názvů not se slovy hlavní a vedlejší viz § 122 odst. 6.
3. Složená slova s nesklonnou první částí vyjádřená podstatným jménem v nich. slovní hříčka. části, které mají konec, např.: aga-chán, nešťastný lovec, lunapark, zázračný hrdina, echo impuls.
Patří sem také termíny s názvy řeckých písmen jako počáteční prvky, například: částice alfa, rozpad beta, záření gama, dřevo delta, faktor kappa, charakteristika lambda, funkce sigma, rytmus theta.
4. Složená slova s nesklonnou první částí vyjádřená podstatným jménem v nich. slovní hříčka. h. bez konce (s nulovým koncem), např.: adresa-kalendář, mizzen-stožár, obchodní třída, chlapec-žena, hasička, generálmajor, jazzový orchestr, dieselový motor, dopingová kontrola, horečka-pták, internetový projekt, karavanserai, nucený pochod, online průzkum, PR kampaň, pláštěnka, Rh faktor, rockový soubor, sexbomba, transfer agent, královská ryba; názvy měrných jednotek, např.: ampérsekunda, wattsekunda, hektowatthodina, kilowatthodina, kilogram-síla; cizí názvy pro přechodné země světa: jihozápad, jihovýchod, severozápad, severovýchod.
Existuje mnoho výjimek z tohoto pravidla. Podle tradice se všechny názvy chemických sloučenin této struktury píší dohromady, například: bromaceton, butylkaučuk, vinylacetylen, methylbenzen, methylkaučuk, chloraceton, chlorbenzen, ethylbenzen, ethylcelulóza. Příklady dalších souvislých pravopisů: praporek, costutil, lotlin, plankarta, folded, quarterfinal, stormtrap, yalbot.
Slova s prvními částmi disco- (hudba), maxi-, midi-, mini- (jako odchylka od pravidla § 117, odst. 3), např.: disco-klub, disco-music, maxi-móda, midi-sukně , minišaty, minitraktor, minifotbal, minipočítač.
Následující skupiny podstatných jmen tvořené spojovacími samohláskami (odchylně od pravidla § 119 odst. 3):
a) názvy komplexních měrných jednotek, například: lůžko, parkovací místo, osobokilometr, tunokilometr, let letadlem, strojní hodina, člověk-den;
b) Ruská jména středních zemí světa: severovýchod, severozápad, jihovýchod, jihozápad, jakož i severo-severovýchod, sever-severozápad, jih-jiho-východ, jiho- jihozápadní;
7. Skupina slov označující především funkce a hodnosti, s prvními částmi místopředseda-, komora-, proti-, doživotí-, šéf-, státní-,
nekomisní, přístavba, velitelství, velitelství, jakož i ex- (význam ‘bývalý’), na př.: viceguvernér, vicekancléř, vicekonzul, vicepresident, vicepremiér, vicemistr ; komoří kadet, komoří páže; kontradmirál; záchranáři, životní husaři, životní dragouni, životní medik; vrchní purkmistr, vrchní mistr, vrchní důstojník, vrchní prokurátor; státní paní, státní tajemnice; poddůstojník; pobočník; velitelství, lékař velitelství, důstojník velitelství, kapitán velitelství; štábní kapitán; ex-prezident, ex-ministr, ex-ředitel, ex-mistr, ex-vicepremiér.
Poznámka. Slova extrateritorial a expatriation, kde předpona ex- má jiný význam, se píší společně. Hudební termíny alikvot a podtón jsou psány stejným způsobem.
8. Jména ve formě slovních spojení s funkčním slovem (protože se skládají ze tří částí, píší se dvěma pomlčkami): Ivan-da-Marya, podběl, nedotýkej se mě (rostliny), nemiluj – milostná hra).
Poznámka. K psaní zeměpisných názvů jako Rostov na Donu viz § 126 odst. 6.
9. Kombinace s rodovými formami. pád podstatných jmen (stejně jako řadové číslovky ve funkci podstatných jmen), začínají-li tyto tvary písmenem samohlásky nebo souhláskou l, např.: půlotočka, půlokénko, půloranžová, půluzel, půl -izba, půldiecéze , půl stromu, půl paravánu, půl jurty, půl jablka, půl citronu, půl listu, půl dvanácté.
Poznámka 1. Průběžné psaní kombinací s rodem určuje pravidlo § 119 odst. 6; samostatné – opravným pravidlem § 153.
Poznámka 2. V příslovcích s první částí půl- (viz § 136 odst. 5) nezávisí souvislé psaní na navazujícím písmenu: půlobrat, půlotáč atd.
Poznámka 3. Slova s první částí se píší napůl dohromady (viz § 117 odst. 1).
10. Podstatná jména utvořená od obecných podstatných jmen psaných se spojovníkem, např.: místopředseda, generální vláda, komorní kadet, soukromý docent, odborářství, poddůstojník, poddůstojník (od místopředseda, generální hejtman, komorní kadet , soukromý docent, odborová organizace, poddůstojník). Výjimky: jihozápad, ping pongista, salto, šachista, hráč jachtařského klubu.
Poznámka. K souvislému pravopisu slov tvořených z pomlčkových vlastních jmen s velkým písmenem v druhé části viz § 119 odst. 5.
§ 163. Obecná podstatná jména – názvy předmětů, výrobků, druhů oděvů, zbraní, látek, rostlin, jakož i měrné jednotky, dané jmény a příjmeními osob, se píší s malým písmenem, např.: jezdecké kalhoty , mackintosh, francouzština (druhy oděvů); Browning, Colt, Mauser, revolver, Kaťuša (druhy zbraní); Napoleon (dort); ovesné vločky (obiloviny); Vaňka-Vstanka (hračka); Ivan-da-Marya, sedmikráska (rostliny); ampér, volt, coulomb, ohm, newton, pascal, angstrom, roentgen (fyzikální jednotky).
Psaní vlastních jmen malými písmeny, užívaných nikoli jako jednotlivá jména, ale jako zobecněná označení osob majících určité vlastnosti, je dáno tradicí a ustáleno ve slovníkovém pořadí (viz § 158).
§ 198. Názvy druhů a odrůd zemědělských plodin, zeleniny, květin atd. – pojmy agronomie a zahradnictví – jsou zvýrazněny v uvozovkách a psány malým písmenem, např.: pšenice „Krymka“, jahoda „Victoria“ , malina „Marlboro“, tulipán „Black Prince“, švestka „Nikolskaya“.
Poznámka. Tradičně obecně přijímané názvy rostlin a jejich odrůd nejsou zvýrazněny v uvozovkách, například: jiřina, maceška, Ivan-da-Marya, fireweed, kořen Maryin, bílá náplň, Antonovka, rozmarýn, renklod, carotel.
