Tradiční střešní krytina pro Ukrajinu – břidlice – se dostala na černou listinu. U nás může být jeho používání zcela zakázáno.
Toto ustanovení je v návrhu zákona č. 4142 „O systému veřejného zdraví“. Tento návrh připravil příslušný parlamentní výbor pro zdravotní otázky a byl nedávno přijat v prvním čtení.
Dokument je velmi obsáhlý. Hovoří o systému veřejného zdraví, o vytvoření nové struktury, která na to bude dohlížet (plán je něco mezi reinkarnací SES a vytvořením orgánu podobného americkému CDC, který se bude zabývat vším – od epidemií až po kontrola kvality léků, výrobků, materiálů atd.) .
Článek 25 tohoto návrhu obsahuje pravidlo zakazující použití azbestu (bez ohledu na druh) a materiálů a výrobků obsahujících azbest v jakýchkoli technologických procesech a při stavebních a instalačních pracích na všech místech bez výjimky.
Tento seznam zahrnuje také střešní materiály, zejména břidlici, která je na Ukrajině populární. Stejně jako další materiály – nějaké izolace, vodovodní potrubí a další.
Na jedné straně jde o starost o zdraví občanů. Azbest je karcinogen a způsobuje rakovinu.
Na druhou stranu, jak říká bývalý lékař Ukrajiny Svyatoslav Protas, není jasné, co je v této věci důležitější – medicína nebo ekonomika.
„Na trhu stavebních materiálů probíhá boj a ty ekologičtější jsou 2-3krát dražší než „zastaralé“,“ vysvětlil.
Ve vesnicích už stoupá panika. Lidé se bojí, že budou nuceni starou břidlici demontovat a nahradit ji drahými evropskými dlaždicemi.
„Země“ situaci pochopila.
Co se břidlici nelíbilo
Azbest je silikátový minerál. Je široce používán v různých průmyslových odvětvích, od stavebnictví po automobilovou a raketovou vědu.
Zároveň je klasifikován jako karcinogen skupiny XNUMX podle klasifikace Mezinárodní asociace pro výzkum rakoviny (IARC). Jeho „sousedem“ v této skupině je například tabák.
Azbest a materiály z něj vyrobené způsobují celou řadu nemocí – od alergií a bronchitidy až po rakovinu plic, hrtanu a ledvin. Vyspělé země proto azbest a azbestové materiály zakazují. Jsou nelegální ve více než 60 zemích včetně EU, Kanady, Austrálie atd. Mimochodem Kanada je největším těžařem azbestu. Těží se také v Rusku a Kazachstánu.
Současně existují různé typy azbestu: amfibrolová skupina a chrysotil.
První je považován za jednoznačně nebezpečný. Chrysotil je prý relativně bezpečný, i když už existují výzkumy potvrzující, že může způsobit i rakovinu, ale ne tak rychle jako amfibrotický azbest.
Břidlice se vyrábí z „bezpečného“ chrysotilu.
Ukrajina se přitom při vyjednávání o přidružení k EU zavázala k zákazu používání azbestu v jakékoli formě.
Stalo se tak v roce 2017, kdy Ministerstvo zdravotnictví aktualizovalo Státní hygienické normy a řád, čímž v podstatě ukončilo používání azbestu.
Ale v roce 2019 Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí uznal nezákonnost zákazu. Poté se chrysotilové produkty opět ukázaly jako „legální“.
Mezitím zůstávají závazky vůči Evropě týkající se azbestu, takže v každém případě bude podporován.
Budou se ve vesnicích měnit břidlice?
Samotná možnost zákazu tohoto tradičního střešního materiálu děsí obyvatele venkova, protože v ukrajinských vesnicích je téměř každý dům „pod břidlicí“ (kromě střechy je třeba pravidelně aktualizovat).
„Poslanci připravili pro Ukrajince nové překvapení – návrh zákona 4142, který zakazuje všechny druhy azbestu, stejně jako v EU. To je případ, kdy slepé kopírování evropských účtů, bez studia místních charakteristik, může udělat z Ukrajinců krutý vtip. Možná, že poslanci moc dobře nepochopili, že existují dva druhy azbestu – smrtící amfibrol a naprosto bezpečný chrysotil. V Evropě byl použit první z nich a následky byly katastrofální. Zatímco chrysotilový azbest je na Ukrajině a ve Spojených státech rozšířený, jeho zákaz „naschvál“ je velkou chybou, která tvrdě zasáhne peněženky Ukrajinců. proč to dělat? Na Ukrajině je většina budov pokryta chrysotilovou břidlicí. Tato břidlice je bezpečná, cenově dostupná a prověřená časem. Zdá se, že pod záštitou zákona se Nejvyšší rada snaží jako vždy lobbovat u největších stavebních korporací, přičemž zapomíná na potřeby obyčejných občanů,“ říká Igor Yosipenko, šéf zemědělského podniku „Zlato Tavria“ (Cherson kraj).
Ve vesnicích se již šíří informace o „zákazu břidlice“ a lidé se obávají, že budou nuceni odstraňovat staré střechy a instalovat nové – z evropských střešních materiálů (což samozřejmě není, návrh ne říkat cokoliv o demontáži již nainstalovaných materiálů a zákon nemá zpětnou účinnost).
Ačkoli, jak říká Svyatoslav Protas, dříve se diskutovalo o programu na podporu obyvatel, aby nahradili „nebezpečné“ břidlicové střechy ekologicky šetrnými. Naši úředníci ale čekali, až se na to dají peníze v Evropě, ale zatím nejsou finance.
Pokud jde o stavbu nových domů nebo opravu starých střech, mohou nastat problémy. Pokud se totiž břidlice zakáže, z maloobchodu prostě zmizí.
Je zřejmé, že existují i další střešní materiály, včetně tzv. bezazbestové břidlice (místo azbestu je použito polyvinylacetátové vlákno), euroslatu (vyrobeného z organických vláken impregnovaných bitumenem, zhutněných a pokrytých ochrannou polymerovou vrstvou) a ostatní. Jsou ale dražší než tradiční břidlice. Pokud to druhé stojí asi 130-150 hřiven za list, pak jsou novější a ekologičtější materiály 1,5-2krát dražší.
„Ekologicky šetrnější materiály mohou být 2–3krát dražší. Je jasné, že ne každý si je může dovolit. Zde je potřeba vytvořit systém dotací, aby lidé dostali doplatek od státu a mohli si koupit „čistší“ materiál. Je nepravděpodobné, že někdo bude zásadně trvat na břidlici, pokud mu budou slíbeny dlaždice,“ říká Protas.
O takových programech však zatím nikdo nemluví. A ty jsou v současné situaci jen stěží možné, protože peněz není dost ani na dotace na inženýrské sítě.
Jsou břidlicové střechy nebezpečné?
Stále se diskutuje o tom, zda je chrysotil nebezpečný.
Například ve Spojených státech zveřejnila Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) v roce 2019 nové pravidlo pro významné nové použití (SNUR), které upravuje používání azbestocementových trubek, střešních materiálů a plochých plechů.
Ve Spojených státech je jim skutečně povoleno vyrábět materiály obsahující chrysotil a požadavek na provedení hodnocení rizik takových výrobků je také odstraněn. Výrobci ale musí získat povolení od EPA. To znamená, že bude kontrola výroby.
Ekologové věří, že „neexistuje žádný bezpečný azbest“.
„Břidlice je považována pouze za relativně bezpečnou, ve skutečnosti je vše, co obsahuje azbest, zdraví nebezpečné. A to mimochodem není jen břidlice, ale také vodovodní potrubí, mnoho nátěrů atd. Svého času se břidlice rozšířila jako spolehlivý, odolný a levný materiál. Na zdraví tehdy nikdo nemyslel. Ale již existují četné lékařské studie potvrzující karcinogenitu azbestu v jakékoli formě. Hovoříme nejen o využití materiálu, ale také o jeho likvidaci. Naše stará břidlice se totiž jen tak povaluje na skládkách,“ říká nám ekolog Vladimir Sheludko.
“Nikdo nepopřel, že chrysotil může také způsobit rakovinu.” To znamená, že v zásadě zjevně není přátelský k lidem. Další věcí je, že všechny látky obsahující azbest jsou v práci nebezpečnější než doma. Tam způsobují těžké nemoci z povolání,“ poznamenává Protas.
Otázka o tepelných elektrárnách za stovky milionů
Zákaz azbestu by mohl postihnout další odvětví – energetické, přesněji tepelné elektrárny.
„Azbestová vlákna se používají v tepelně izolačních materiálech v tepelných elektrárnách. Azbest je tam mnohonásobně nebezpečnější než v břidlici, protože to vše je v přímém kontaktu s lidmi a dokonce i při vysokých teplotách. Už ve fázi jednání o Asociaci s EU se mluvilo o úplném zákazu takových izolantů u tepelných elektráren. Pak ale dospěli k dočasnému konsenzu – umožnit kontrolované používání. To znamená, že se vše používá jako dříve, ale personál nosí respirátory a podstupuje pravidelné lékařské prohlídky. Pravda, v praxi se tyto normy špatně dodržují,“ řekl nám Protas.
Podle něj se nakonec stejně bude muset změnit tepelná izolace u tepelných elektráren, a to bude stát stovky milionů. Bez zvláštního vládního programu (a financování) je taková náhrada jen stěží možná.
Ljudmila KSENZOVÁ
Břidlice je zakázána, ale kde přesně? Pojďme na to, ale nejprve příběh ze života. „Na jednom staveništi vydláždili celý dvůr starou lámanou břidlicí. A? Onemocněl sám majitel. Teď všem říká, jak je břidlice škodlivá.“
Psal mi to čtenář v recenzi na článek o břidlicových postelích. Promiň, připrav se. V základně je spousta dalšího prachu, který by mohl být příčinou onemocnění majitele. A ještě jsem se nesetkal s takovou diagnózou s indikací: příčinou je břidlice.
Fakt zůstává faktem. Břidlice je v Evropské unii zakázána – a to je fakt.
Poté můžete hodně mluvit o složení, o prachu, o škodách z výroby, a ne o použití. Lidé si stále častěji kladou otázky: Proč není břidlice v naší zemi zakázána?
Odpověď je velmi jednoduchá. Protože břidlice je moderní, levná střešní krytina. Snadno se instaluje a vydrží několik desítek let. Testováno počasím a časem.
Pokud mluvíme o škodě, pak jsem se upřímně snažil vzpomenout si alespoň na jeden příklad toho, co bychom měli zakázáno vyrábět, když se objeví nějaká nová fakta o škodlivosti čehokoli. O břidlici ani nemluvíme.
No, obecně. Řekněte mi, kdo ví, co tady bylo zakázáno? Přísně? Co?
I ve školkách, na hřištích pro malé děti, tvrdošíjně pokračují v ojetých pneumatikách aut.
Vždy jsme měli dvě pravdy. A nikdy nebyly žádné zákazy. Existuje pouze jedno přísloví, které to dokazuje: „Pokud nemůžete, ale opravdu chcete, můžete.
V Evropě je zakázána pouze nová břidlice.
Nikdo to tam ze střech nevezme. Pokud je již položen, nechte jej ležet. Obecně platí, že břidlice je zakázána nejen tam. Dávám ti certifikát:
V Evropské unii, Chile, Austrálii, Japonsku a řadě dalších zemí platí zákaz používání břidlice a dalších materiálů obsahujících chrysotil.
Navíc se jedná o zákaz výroby a používání nové břidlice. Dříve položenou břidlici ze střech nikdo neodstraňuje. Ve většině zemí, kde žijí 2/3 světové populace, neexistují žádné zákazy používání břidlice.
Pokud se ale nátěr někde změní, nikoho nenapadne ho dále použít na oplocení záhonů. Občas u nás koupí nový, nařežou ho bruskou a udělají záhony z břidlice.
Jak přemýšlí většina zahradníků? Nerozhazujeme azbestový prášek po celé zahradě, že ne? To znamená, že škoda je tak nepatrná, že to nestojí za to. Jinak lze v uvažování spatřovat škodu i v tom, že déšť smývá prach z břidlicových střech a vnáší jej do okolní půdy.
Kdy byla břidlice v Evropě zakázána?
Stalo se tak v 90. letech minulého století. Asi před 30 lety bylo jasně řečeno, že „suspenze“ je nebezpečná, to znamená, že břidlicový prach je škodlivý při vdechování. Přesně, když se dostane do plic.
A proč potom nikdo neoznámil lidem: “Kluci, okamžitě to sundejte ze střech!?” Dobrá otázka. Vzpomenete si alespoň na jeden případ, kdy bylo něco takového oznámeno? Ne. Vždy jsme věřili, že záchrana tonoucích je dílem samotných tonoucích.
Existují nějaké zaznamenané případy, kdy někdo zemřel nebo prostě onemocněl z břidlice?
Majitel stavební základny si byl jistý, že příčinou jeho nemoci je dvůr vydlážděný drcenou břidlicí. Je však nepravděpodobné, že by to bylo někde napsáno.
Vždy používali břidlici k oplocení kompostovacích jám, záhonů a prostě vyhrabali plevel podél plotu. Ale neexistují žádné statistiky o tom, kolik lidí později onemocnělo, a nelze to spojovat s břidlicí.
Ale v Evropě ho svázali a opravili. A výroba byla uzavřena a byl zaveden zákaz břidlice.
Proč je břidlice zakázána v Evropě, ale ne v Rusku?
Pokud vše výše uvedené nestačí k pochopení hlavní myšlenky článku. Pak vám možná pomůže fakt, že v Ruské federaci neexistuje žádný oficiální seznam toxických stavebních materiálů. Žádný seznam neexistuje. To znamená, že neexistují žádné toxické materiály.
Žádný výzkum, žádná diagnóza, žádná újma. Ale existuje skvělá píseň: “Ach, když budeme žít, budeme chodit na procházky!” A smrt přijde – zemřeme! A rčení: „Když tě Bůh nedá, prase tě nesežere“, „Kde se naše neztratilo!“, „Bojíš-li se vlků, nechoď do lesa !“
Dovolte mi touto šťastnou poznámkou uzavřít téma nebezpečí břidlice. Řežeme to dál. Brzdy byly vynalezeny pro zbabělce!
Vážení čtenáři, pokud budete nadále vidět mé články ve vašem zdroji, nezapomeňte je vložit má rád.
A vaše komentáře, pokání na sociálních sítích – pomůže rozvoji kanálu. Přeji ti pohodu a klid. Elena Solovyova “Je čas pod sluncem.” Tento. Na Zen, na webu, v Kontaktech.
© 2022, Elena Solovyová. Všechna práva vyhrazena.
